Přidat odpověď
Jenom s trochu černým humorem ke kamenování:
Pamatuji si na jednu úvahu,kde někdo vysvětloval, že to kamenování ve Starém zákoně fakt byl vlastně skutek lásky.
1. Pro kamenovaného - měl možnost si uvědomit, že fakt jde o hodně a že je poslední příležitost k pokání - prosbě k Bohu o odpuštění a obnovení vztahu. (Než mu na palici padl kámen).
2. Pro kamenující - pokud sami na tom byli podobně, tak jejich svědomí dostávalo podobné kapky a měli příležitost padnout před bohem na kolena, zanechat zla a řvát k němu, aby jim odpustil.
3. Navíc tam byl mechanismus, že korunní svědci (nejméně 2, spíše více v hrdelních věcech) a zřejmě i soudci museli hodit jako první. (Kdo z vás je bez viny, první hoď kamenem to pak parafrázuje Ježíš.)
Z toho pohledu věčnosti na tom byl lépe ukamenovaný, který činil pokání, než kamenující, který nečinil. (Viz "lotr na kříži")
Ale to vše stojí na bázi, že člověk ví, že vztah k Bohu je nejdůležitější. A to musí najít každý sám. (Ale měl by, v jeho zájmu).
Předchozí