Přidat odpověď
Elii, to je jednoduchý.
Paroubka nemiluju, je mi šumák.
Chleba, rohlíky a hranolky mám ráda, ale necítím k nim lásku, nemiluju je.
Maso nemám ráda, taky nemám ráda petržel a nemám ráda uklízení.
Manžela, mámu, tchýni, ségru a pár dalších lidí miluju láskou.
Všechny své děti miluju MATEŘSKOU LÁSKOU.
Jsou to dva různé soubory lásky. Ale v jednotlivých souborech, typech LÁSKY se nedá měřit. Dá se měřit mezi souborama "mám ráda" a mezi "nemám ráda". Mezi souborama "je mi šumák" je měření kvůli neutralitě bezpředmětný.
Mám radši chleba než rohlíky a ještě radši mám hranolky, dokážu mezi nima udělat výběr a seřadit je podle preferencí a dokážu je i podle preferencí směňovat. Stejně tak dokážu seřadit petržel, uklízení a maso a směňovat je.
Ale nedokážu seřadit podle preferencí ty, co k nim cítím lásku a už vůbec ne svoje děti a směňovat mezi nimi (to je ta Sophiina volba)
Co je na tom pro psychology tak těžkýho k pochopení? Láska není směnitelná, není seřaditelná, není vyčíslitelná.
Předchozí