Přidat odpověď
Prekopová to měla tak, že maminka si přála hošíčka. Poprvé dcerku vydýchala, podruhé to už bylo jasné zklamání.
Ale nemyslím, že reálně to nebylo nijak tragické, že mluví spíš o něčem hodně hlubokém, co si většinou lidi ani do vědomí nepustí.
Moje máma toužící po synech to měla přesně opačně, neodpustila to mě-starší, se ségrou se vyrovnala. Určitě by nikdy neřekla, že ji má radši než mě. Mě milue, jen ji neustále zklamávám, především jakýkoliv projev ženskosti u mě ji deptá, irituje, nemůže si pomoct. Má problém i s tím, že mám děti (byla jsem určena na vědeckou kariéru), zatímco sestra, která se od dětství vedla jako "rozená maminka", žije sama se svou kariérou v cizině.
Předchozí