Přidat odpověď
No, tak tohle právě řešíme v rodině také...rodiče mého přítele mají ještě dospívající dceru a má naprosto stejné projevy, jako popisuješ...a po dnešku již víme, že svou roli v tom hrají drogy...také hledáme postup, jak tohle konečně vyřešit...jsem ráda, že jsem se tu dočetla o kurátorech, mám už vyhledáno, koho kontaktovat a doufám, že nám někdo pomůže...mimochodem, rodina je úplná, a až na tento "vyčnívající článek" je plně funkční a nadmíru stmelená - v rodině mají těžký úraz, který vyžadoval letitou péči o zraněné dítě.
Narazit na tuto diskuzi před rokem, řeknu si, že tohle vzniká špatnou výchovou, ale dnes vím, že rodiče můžou hory přelézat a bude jim to k h...u. Takže bych tu ráda povzbudila všechny rodiče s podobným problémem, že o vaše selhání se tu převážně nejedná, i když ten pocit máte. Někdy se bohužel jenom něco v mozečku vašeho dítěte úplně nepovede a i když má milion dalších dětí totožné podmínky, zareaguje to vaše naprosto jinak. Kdejaké dítě může zažívat frustraci z opravdového nedostatku zájmu či péče a přesto bude "normálnější", než to vaše, jemuž pravděpodobně věnujete možné i nemožné...a to musíte statečně řešit - návštěvou odborníků a doufat, že to pomůže...i když byste občas byli snad i radši, aby vám ho přes noc radši někdo vyměnil za jiné :-/
Předchozí