Naše děti chytaly nemoci ze školky každý měsíc, nebyla jsem pokaždý na OČR, snažila jsem se to nějak skloubit s manželovýma směnama, s babičkama...., ale když bylo nejhůř, zavolala jsem do práce, že zůstávám doma na OČR. Všichni to brali normálně, byla jsem klidnější, ale stejně mi bylo blbý zůstávat doma. Teď už mám děti větší, a pořád pracuju na tom samém místě.

V tak nepřátelském prostředí jak píše zakladatelka, by mi moc dobře nebylo, asi bych to v nejhorším vzala na dobu, než si najdu něco normálního.