Nám chtěli vytrhnout mandli ve 4 letech nejdřív kvůli nočnímu počůrávání (prý "někomu to pomůže..."), to jsme odmítli; potom měl syn opakované rýmy, tak ho ORL doktorka hned posílala pod nůž. My to nejdřív zase odmítli, protože kromě těch rým syn nic neměl, nechrápal, dýchal se zavřenou pusou. Potom najednou začal strašně chrápat, až jsem se vyděsila, měla jsem pocit, že takhle nemůže pořádně spát, a když se to táhlo asi tři neděle, s těžkým srdcem jsme se objednali na zákrok (měl být za 3 měsíce). Celou dobu jsem se pak cítila taková nesvá, měla jsem pocit, že synka "posílám na porážku" (bála jsem se té narkózy, to přece jen není jen tak), hrůza! Ale říkala jsem si, je to pro jeho dobro. No a pak byla ta kauza, jak někde snad něco zanedbali po trhání krční mandle a chlapec krvácel do mozku a byl pak postižený - a ve mně to dozrálo a odhlásili jsme se. To se mi pak ulevilo! Nakonec jsme šli k homeopatce, a syn pak měl rýmy slabší a - je mu teď čerstvě pět - už skoro nechybí ve školce.
Doporučuju ještě zajít jinam, a pokud se synkovi nehorší sluch, možná bych vyčkávala. V každém případě moc držím palce, aby to dopadlo co nejlépe!