Já měla takovýhle vztah k bytu mé babičky, který už v rodině dávno není. Dům patřil majiteli, takže po její smrti ho pak pronajal někomu jinému. Já i po těch 20 letech nějak nemám odvahu se jí t do těch míst vůbec podívat. Vzpomínky jsou potvory. Zajímalo by mě, jestli budou mít takovéhle pocity třeba za 40 let naše vnoučata k našim současným domům. A co si s nima vůbec počnou- už abychom začali šetřit na rekonstrukci
.