"vyjimecne"
![~t~](/g/s/20.gif)
My jsme si prosli docela silenym obdobim pred rokem- pul rokem, kdy nejstarsi syn mluvil cesky na urovni dvouletyho ditete- jednoduchy zakladni vety, ovsem nemecky uz mluvil plynne... JENZE problem byl v tom ze byl zvyklej ze na me mluvi jen cesky. Takze nase komunikace byla v podstate nulova
![~d~](/g/s/29.gif)
rekl par slov, pak ehm ehm a pak se bud rozbrecel nebo mlcel, cesky nerozumel a na nemcinu z me strany nereagoval. Poprve jsem slysela vlastniho syna plynne mluvit v jeho 3 a pul letech, kdyz on byl v obyvaku s chuvou, ja byla v koupelne a nechala jsem pootevreny dvere
![~d~](/g/s/29.gif)
poprve jsem slysela jak vubec neco vypravi, jak rika co delal ve skolce, jak rika ze ho neco boli, ze se mu neco nelibi, jak vubec mluvi v celych vetach... do ty doby jsem v podstate nevedela o cem premysli, co zazil a podobne, vyptavala jsem se ostatnich (nemecky mluvicich) co jim rika
![~d~](/g/s/29.gif)
Od ty doby se to zlepsilo, jednak se pozdeji zlepsila i jeho cestina, takze se dokaze jakz takz vyjadrit, ackoli mluvi porad jako barbar, a jednak si zvykl i prede mnou pouzivat nemcinu a nestydi se za to, a DIKY BOHU ZA TO...
ale na tu dobu kdy nerozumis vlastnimu diteti a nemas jedinou sanci se s nim bez tlumocnika dorozumet, a mas pred sebou v podstate cizi dite ktery vubec neznas nikdy nezapomenu
![~l~](/g/s/13.gif)
Proto rikam... zakladatelka vubec nevi do jakych situaci se muze dostat a co to vsechno obnasi