Iwetox,

já jsem ještě větší bordelář než Ty. To, nad čím přítomné dámy áchají hrůzou, máme doma v x krát větším provedení. Hrnky a talíře na mém pracovním stole řeším, až se mi chce. Vytírám, zametám, luxuju taky až se mi chce. Někdy každý den, někdy třeba jednou týdně

Před očekávanou návštěvou uklidím (považuju to za úctu k tomu dotyčnému, aby se nemusel koukat na cizí bordel), ale jinak je mi to ÚPLNĚ U ZADKU.

Bakteriální stránka . To tedy vůbec neřeším. I kdybychom neuklízeli měsíc, tak z toho žádnou nemoc nechytneme (krom hnijících zbytků, ty bych teda likvidovala).

Když je někdo schopný pořádek udržet, aniž by se to redukovalo na jeho jedinou aktivitu, tak to upřímně obdivuji. Ovšem obdiv se rázem převalí do záporného znaménka, když ten člověk ohrnuje nos nad kýmkoli, kdo to má jinak. A musím se smát, jak jsi tady některé dámy podpíchla a jak se "odkopaly".

Ale teď jim udělám radost: ANO, to, co zakladatelka psala, nejen že je možné, ale je to možné i několikrát horší. Je mi úplně jedno, jestli si bude o mně někdo myslet, že jsem líné prase, tak ať si to klidně myslí. Pokud bych ale někoho takového náhodou pozvala a doslechla se, že to o mně vykládá, tak má utrum s návštěvami i se mnou.

Úklid mě nebaví, neumím ho a nepokládám ho za důležitý. Pokud někdo jiný ano, jeho věc, mohu to svým způsobem i obdivovat, ale až zas takové terno to není, aby on musel nade mnou ohrnovat nos.

A zakladatelko, tajná rada - dobře si rozmysli, komu budeš o svém vztahu k úklidu vykládat - kamarádi to vezmou tak, jak to je, a klidně u Tebe překročí hromadu prádla, slípky budou mít materiál k drbání až do důchodu.