Iwetax, Valkýro
vlastně vám závidím.. Já stále uklízím a uklízím a nemá to konec a po těch letech už mě to pořádně s..e. Nejsem sice jako moje maminka, kdy se uklízelo pravidelně každý pátek, ale často mám už pocit, že jsem otrok velkého domu a rodiny. Jediné, co jsem za ty roky pochopila je, že uklízím sama kvůli sobě.. ostatním je to totiž ukradené.. Nevím co by tedy dělali, kdyby špína a nepořádek byly neúnosné, ale do té fáze se to nikdy nedostalo, protože nevydržím já. Potřebuji prostě mít kolem sebe pořádek. Tak občas hystericky řvu i když se za to nenávidím. Taky si říkám jak jsem ty děti vychovala, že mají v pokojící binec a oblečení po zemi.. kruci.. a když řeknu, aby uklidili, koukají na mne jako bych spadla z marsu. Domnívala jsem se, že když to někdo jako vy neřeší a má nepořádek, tak to v podstatě nevidí a nevadí mu to. A to je po těch lketech z mého pohledu k závidění.. jak já bych chtěla, aby mi to bylo jedno..