A už jsi na někoho tento přístup aplikovala - nepozorovaně zkoumat, jestli má lupy, které také svědí, nebo vši? Hlásili jsi nepoučitelné na sociálku? Napiš zkušenosti..
Já jsem se kdysi ohradila u matky s velmi smrkavým dítětem na kroužku VV, aby tam tak nemocné dítě nevodila, a s dámou jsme spolu již nepromluvily do konce kursu.
Jasně, máš svůj názor, že je současné nekontrolování lepší z hlediska psýchy dítěte. Můj názor zůstává, že to je nyní z faktického pohledu faktického "počet zavšivených dětí ve školách" horší. Většina rodičů základkových dětí na výzvy kontrolovat doma vlasy kašle nebo kontroluje nedostatečně. Mám pro to pochopení. I já se tak chovám - většina z rodičů již dělá na plný úvazek a když se vynoří doma mezi 17-19, tak jsou jednak utahaní a dále, čistě technicky, je v době říjen - březen na hledání hnidů a vší dost špatně vidět. Nejlépe jsou hnidy nalezitelné na denním světle.
Když dcera s hodně dlouhými a hustými vlasy od někoho vši chytne, mohu rovnou zamávat tisícovce (přípravky pro postiženého a preventivně pro zbytek rodiny, praní všeho, čistírna. Promarněné hodiny nepočítám.). Dále jsou děti atopici, aplikace agresivních přípravků jim nedělá dobře, mají pak hodně lupů, padají vlasy. Cítím se pak stejně blbě a poškozeně na osobních právech jak to kdysi zavšivené dětátko, čekající na mámu, až ho odvede ze školy. A to si myslím, že tak hrozné dřívější posílání zavšivených domů nebylo - většinou zavšivené dítě usadili po dobu čekání v ředitelně, nikdo se mu neposmíval. Kdo je pak více v právu?

Tolik k diskusi "Právo individua vs. obecný zájem s přihlédnutím k epidemiím vší".