Palac,
tak já mám všechno jen zprostředkovaně a navíc nejsem z těch, kdo by příliš radikálně hodnotil lidi, ať už řekli, co řekli
. Mám prostě pořád představu, že to není o zlém úmyslu, spíš o hlouposti, nedopatření...občas i hodně chytrým lidem ulítně něco hodně hloupého, natož pak lidem spíše průměrným, které navíc pořád každý sleduje a chytá za slovo...
Pro mě to takové tabu není, občas řeším sama v sobě, jak bych se k tomu postavila u svých dětí..mám hodně nevyřešený vztah ke smrti, nejsem věřící, o to je to pro mě možná těžší, nevím....
Když se děti dívají na Byl jednou jeden člověk a tam ukazují, jak se ve starověku házely nedostatečně prospívající děti ze skály, mrazí mě...pak ale zase vyrostl silný národ....ne, tohle se asi nedá vyřešit, emoce versus rozum, přírodní výběr nebo takto postavený umělý...
Já jsem hlavně ráda, že to zůstává tak, ja to bylo....a jsem i ráda, že se o tom mluví, že by to mohlo být jinak, protože se to takhle dozví mnohem více lidí, než kdyby se o tom nemluvilo....A určitě lepší medializce takhle, než jak popisovala Markéta ten případ z UK, kdy už šlo o život konrétního miminka....