Svoboda jednoho končí tam, kde omezuje svobodu někoho jiného. Vždycky jsem byla hodně tolerantní nekuřák. Ale pochopí kuřáci, že když mi kouří pod nosem, omezují mě a hlavně mě ohrožují, jsem pak pasivní kuřák. Neboli, kuřáci, máte plné právo kouřit, ale po nás nekuřácích nemůžete chtít, abychom kouř dýchali. V restauracích se to dá řešit oddělenými prostory. Na akcích, které popisuje zakladatelka, je kouření bezohledné, na dětském hřišti mi kouření nepřijde moc vhodné, ale pokud se nekouří ostatním pod nosem, snesla bych to. Stačí jedna věc, brát ohledy na druhé. A nezlobte se, ale kuřáci jsou ti kdo škodí a oni by měli brát ohledy na nekuřáky.
A argument se znečičtěním ovzduší výfukovými plyny a jiným škodlivinami neobstojí. To, že kouř z cigaret je jeden z mnoha škodlivých vlivů neznamená, že ho musím čuchat.