To máš tim, že první dítě bylo z těch míň náročných, a u takových si rodiče vždycky ještě myslí, že to je jejich dobrou výchovou. Když se pak jako druhý narodí dítě, u kterýho zjistí, že byli vedle, jak ta jedle, tak jsou holt trošku v šoku Já měla první mimino děsný a druhý taky, takže klídek, páč nic nepředvídatelnýho

Jen teda malý rozdíly - např. starší už od narození spal přes den maximálně 20 minut v kuse a budil se (ve dne v noci) tak, že nejdřív spustil hroznej řev, a teprv pak otevřel oči, ale řval a řval dál. Druhej měl "jen" prohozenej režim, takže ve dne spal a v noci byl vzhůru. Logicky tudíž byl vzhůru (a řval) pořád někdo Měla jsem obě děti u sebe v posteli - v noci jsem kolikrát jednomu držela u pusy prso a druhýmu flašku Mám 178cm a vážila jsme 50 kilo...

Teď už jim je 8 a 9, už na sebe necákaj vodu ze záchoda a jsou oba v klidu. Starší má poruchu řečovýho centra, tak mu mladší čte čtyřlístky