Já mám naštěstí baby-friendly šéfa, který sám má 4 děti, takže moc dobře ví zač je v Pardubicích perník. Ale OČR si normálně neberu, letos byla dcera (1. třída) nemocná jen 2 dny v prosince, ani ve školce nebývala nemocná závažně, jen záněty nosohltanu, zato ovšem co dva měsíce. Ale mám ještě další obrovské štěstí - mám obě babičky v důchodu, obě zdravé a ke hlídání maximálně ochotné. Takže při nemoci mám hlídání. Nicméně - v září 2003 si dcera zlomila stehenní kost a to jsem s ní byla v nemocnici a doma 2,5 měsíce. Dokud měla bolesti a byla ležící pacient, a když posléze skákala o berlích na jedné noze, neodvážila jsem se svěřit ji do péče starší osoby, bylo by to pro ni příliš náročné. Až když začala chodit po bytě bez berlí a nepotřebovala žádnou speciální péči, nastoupila babička na doléčení. A taky když dítěti fakt něco je a není to jen rýma nebo kašel, ale intenzivní bolest, chce prostě mámu. Neměla jsem vůbec problém, jen mi bylo strašně líto kolegyně, že musela fungovat i za mě, stokrát jsem se jí omluvila, ale jako matka pro mě měla plné pochopení.