TAk to jsem přesně já, nastupuju do práce a nemám nikoho, kdo mi pohlídá nemocné dítě. Takže to budu dělat tak, že budu prostě na OČR. Za šest let své kariéry jsem nebyla ani jednou na nemocenské, takže si to hold vyberu na dítěti. Předpokládám, že to nebude trvat věčně, prostě ten rok, dva. Babička si syna nemocného nevezme, protože by se nakazila.
Manžel doma být nemůže, protože to bychom finančně neutáhli.
Nikoho cizího nemám.
Pokud bude mít snesitelnou rýmičku, tak půjde do školky. Pokud to bude horší, do školky ho nepoženu.
Prostě soráč, ale výčitky vůči zaměstnavateli nemám a nebudu mít, zaměstnavatel na mě ohledy taky nebere žádné.