Nedá mi to nezareagovat. Když jsi začala chodit na rodinu.cz, byla jsi tuším krátce těhotná, s partnerem jste byli velmi velmi krátce a ty jsi se tloukla do prsou, jaký je to osudový muž, jak HO ZNÁŠ, jsi šťastná apod. (Ano, tyto pocity jsou stejné ať už ve 14, tak ve 30 či 50ti, protože jde o NOVÝ vztah, NOVÝ začátek a růžové brýle a hormony fungují).

Nechci kopat, určitě ti teď do smíchu není a přeji ti pevné nervy, nicménně se dalo čekat, že to takto dopadne. Tyto "rychlá vzplanutí" v konečném důsledku ale neodsere nikdo jiný než děti podobně rychle se zamilujících a odmilujících rodičů.

Že je to u vás jak na houpačce, jeden den plánujete svatbu a druhej se rozcházíte, se mi komentovat ani nechce. Je to samozřejmě jen a jen vaše věc, chce se mi říct "Co si zasloužíš to máš", ale malého mi líto je. Opravdu.

Tobě přeji hodně sil a snad poučení pro příštího "osudového" muže. Dva lidi by se měli dobře znát, než spolu založí rodinu. Na to tři měsíce bohužel nestačí.