jsem PRO obě varianty.

u té první proto, že každá matka má mít právo volby rozhodovat se zda se její ítě narodí či ne, zvláště pak když se dozví až později, že dítě bude těžce postižené, a z nějakých důvodů ho prostě nechce ,,nechat trápit" , dále by pak možná ubylo ústavů, kam se tyhle dětí rádo odkládají...


u druhé varianty mám osobní zkušenost otěhotnění po 16 roku, kdy se máti vysmála se slovy, co sis nadorobila, to si sežer, bez ohledu na to, že jsem byla znásilněna..odmítla mi podepsat papír, že svoluje s potratem. naštěstí jsem tehd yměla víc známých na správných místech než ona a mohla jsme se rozhodnout i bez ní