Žijeme v domečku s manželovými prarodiči, kteří jsou spolu celý život, je jim kolem osmdesáti.
Upřímně každý z nich má svoje vrtochy a spíš babička si občas postěžuje, tedy spíš prkotiny, ale jednou doufám že tady takhle budeme s manželem-jsem snílek
Oba jsme z rozvedených rodin, ale doufám že nám to výjde. Tak nějak si řikám že za těch deset let společnýho života jsme spolu prožili dobrý i špatný a vždycky jsme se podrželi. Naopak pořád se snažíme tomu druhýmu vyhovět.
Oba mí sourozenci jsou taky rozvedený a v okolí mám jen čerstvý manželství jako to naše, šest let a méně.
Takže já jsem ještě optimista!