Nemyslím si, že neexistuje. Jen se změnila pravidla hry. Za totáče, když většině národa stříhala prdel strachy desítku drát si málokdo dovolil protestovat proti tomu, aby bylo jeho dítě přeřazené na speciální školu - prostě nezvládalo učivo na běžné ZŠ, tak šupajdilo jinam.
Dnes je bohužel často opačná tendence, protože se nikdo nebojí ničeho a má pocit, že pádem železné opony má najednou dvakrát tolik práv, než člověk, co v té demokracii žil po celý život a nic jiného nepoznal. Odborníci jsou blbí a ničemu nerozumí, protože čemu může rozumět doktor (psycholog), který vystudoval za komančů - nejspíš jen proto, že měl oba rodiče ve straně, ale sám byl úplně blbej, protože moje dítě sice v devíti letech neudrží moč a jeho slovní zásoba činí tři a půl slova, ale má přece nárok na klasické vzdělání jako všechny ostatní děti.
Pravda je jako obvykle někde uprostřed a nejdůležitější roli hraje jen a jen "lidský faktor". Někteří učitelé jsou schopni a ochotni zvládnout ve třídě postižené dítě, někteří ne. Někteří rodiče akceptují závěry odborníků, jiní se proti nim potřebují za každou cenu vymezit. Netvrdím, že je to dnes pro děti s handicapem LEHKÉ, ale rozhodně je to LEPŠÍ. Ovšem nedostatek soudnosti a naopak přecenění sil na obou stranách (ať u pedagogů nebo u rodičů) prostě ve výsledku znamená zlo.