Jeno souhlasím můj muž byl a je dodnes těžký dyslektik nedávno byl v práci na školení kde byl potřeba psaný projev což pro něj byl totální mindrák neb není schopný napsat jedinou větu bez chyby....když svoji práci odevzdával a měl obhajovat tak rovnou přiznal že je dyslektit - jak sám říkal pořád lepší říct jak se věci mají než aby si mysleli to co jeho dávná učitelka na ZŠ že je prostě "blbej" Tím že přiznal svoji "diagnózu" si prospěl víc než kdyby ji zamlčoval, protože každýmu tam bylo hned jasný že od dyslektika nemůže chtít bezchybnou slohovou práci