Když neumím řídit, necpu se za volant, když neumím vařit, necpu se k plotně, když neumím psát, necpu se ke klávesnici.

Když pak ale potřebuji někam jet, někoho poprosím, nebo jedu vlakem, když se potřebuji najíst, někoho poprosím, nebo jdu do hospody, když potřebuji něco napsat, tak si dám poradit aspoň od automatické kontroly pravopisu a nedávám okatě najevo, že rodná řeč je něco, nad co jsem povznesen.