Neboj, když bude plakat, určitě ti ho nikdo z náručí rvát nebude, to by bylo vyšetření na pytel. Jinak záleží na psychologovi, někdy se rodič nechává venku, aby dítě nebylo rozptýlené jím a vnímalo psychologa, aby rodič nevědomky neovlivňoval dítě, ale většinou se bere i s rodičem, pokud nejde o např. podezření z sexuálního obtěžování nebo rozvodové záležitosti. S rodičem se bere, aby rodič pomohl dítěti spolupracovat s psychologem, nebálo se a psycholog vnímá i interakce dítě-rodič. Až ve vyšším věku na psychoterapii většinou dítě chodí do ordinace samo, já bych se nebála. A pokud bude psycholog dělat něco, co vám bude nepříjemné, řekněte mu, že vám to není příjemné, psycholog není zubař, co prostě způsobit bolest musí. Prostě je to taky člověk a musí si nechat říct, násilím vás přece vůbec k ničemu nutit nemůže.
Ale přesně jak to chodí nevím, nejsem dětská psycholožka, jen pro dospělé.