Taky děkuji za příspěvek, no spaní - od malička to byla docela síla /koliky, do toho jsme cvičili Vojtovu metodu, tonusová porucha/, dopadlo to tak, že jsem si ji naučila k sobě do postele (nevadí mi to), takhle se alespoň vyspíme (musím uspávat), cizích lidí se spíše bojí (než je trošku pozná, jak koho si oblíbí), děti hlavně zatím okukuje (je to taky jak která situace, těžko říct), jídlo je OK (zbaští skoro všechno co jí dám), doma je rarášek, ve společnosti vícero lidí působí spíše zakřiknutě (schovává se za mne).... tak nevím....