A jsem si naprosto jist, že by mě tyhle věci nezajímaly, ani kdybych bych byl hluboce věřící člověk. Jak už jsem napsal, nechápu a nechápal bych, co by tím Bůh sledoval. Všechno, co potřebuje věřící křesťan vědět, má v Bibli. Nic víc nepotřebuje. Dokonce ani nevěřící křesťan jako já toho nepotřebuje o mnoho víc. Jsou to voloviny. Od Boha bych něco takového nečekal. Od Ďábla jo. Podobné kousky by mu byly podobné. Hospodin by jich neměl zapotřebí. Překvapuje mě, že vy, jako věřící, to nechápete.

Možná trochu zenu by vám neškodilo - zen se hodně zabývá soustřeďováním. Ostatně určitý typ meditace slouží právě k tomu. Člověk se zbavuje zbytečného a díky tomu se může víc soustředit na podstatné. Podle mého názoru se hodně zabýváte zbytečným. Je-li vaší cestou křesťanství - a já neříkám, že je to špatná cesta - možná byste se měly víc zaměřit na jeho podstatu a vykašlat se na nějakou ekvilibristiku a zázraky.

Je člověk, je život. Záleží na člověku, co s tím svým životem udělá. A je úplně jedno, čemu věří. To je třeba jedna z věcí, která se mi nelíbí na křesťanství (nebo na některých jeho formách): že hlavní podmínkou je uvěřit a "přijmout Ježíše do svého srdce". Že velmi špatný člověk, pokud se zavčas obrátí, se do nebe dostane, zatímco člověk, který celý život věnuje péči o své bližní, nikoliv. To je věc, se kterou nemůže dle mého názoru žádný myslící a spravedlivý člověk souhlasit. Je-li Bůh dobrý a spravedlivý, tak samozřejmě ví, jak těžké je člověku zorientovat se v různých světových názorech. Tudíž, pokud by už člověka nějak soudil, soudil by ho především pro jeho skutky. Protože: kdo je lepší? Člověk, který koná dobro sám od sebe, nebo člověk, který koná dobro jenom proto, že má strach z Pekla?