Tak já bych si to přeložila takto:

vysoce realistická - vím např., kolik co stojí, znám své finanční možnosti a vím, co si můžu a nemůžu dovolit koupit. Vím, že jsem málo sebevědomá, takže se nehrnu na manažerskou pozici, i když kvalifikací bych na ni měla. atd...

přizpůsobivá - je mi jedno, jestli bydlím v bytě nebo v rodinném domu, ve velkém městě nebo na vesnici, jestli pracuji ve velké firmě nebo v malé....dokážu se přizpůsobit změnám (přestěhuji se za prací, přijmu změnu vedení...), pokud to základní (třeba vykonávaná práce, rodina atd.) zůstává neměnné....

hodně málo sebevědomá - i když vím, v čem jsem dobrá, nedokážu to prodat, nedokážu se tím prezentovat, jsem raději podřízená než nadřízená, nechci se vyskytovat na exponovaných místech

méně psychicky vyzrálá, než by odpovídalo věku - od čtyřicetileté ženy se předpokládá, že už má o svém životě jasno, je víceméně usazená, je si vědomá svýc rolí a ty bez problémů naplňuje...
Já se občas cítím jako puberták. Mám potřebu zkoušet nevyzkoušené, sem tam udělat nějakou hloupost, která už se ode mě, od zralé ženy, neočekává. Občas si chci hrát ne proto, že to potřebují moje děti, ale protože si hraju ráda (třeba na PC nebo na herní konzoli nebo společenské hry...). U někoho v tom může být třeba určitá nekompromisnost v názorech na určitá témata (ve čtyřiceti letrech by měl být člověk schopný kompromisů a ústupků), u jiného třeba zdůrazňování vlastních zájmů a potřeb, takže větší sebestřednost, než by se čekalo....Ono to může být i o tom, že když žena ve čtyřiceti nemá dítě nebo má první a to hodně malé, tak vykazuje v této oblasti chování spíše třicetiletých nebo mladších žen, kde se ještě jednotlivé role teprve vytváří a zažívají.

Tolik můj laický rozbor "mého" já, i když poslední část jsem vzala trochu obecněji, spíš jak to vnímám, úplně vše z toho, co píšu, se mě netýká (jak jsem psala, docela se v tom popisu vidím).