Bedrun, já si myslím, že v ČR určitě není pravidlem, ze dva dělají jen pokud to muž neutáhne sám. Je pravda to, co říkáš, že dělají proto, aby měli určitý standard, ale přece nejen to - jak je spousta žen, které by skutečně zůstaly doma, kdyby je muž uživil, tak je další spousta, které by doma nezůstaly, ani kdyby je bez problémů zajistil, protože je ta práce z nějakého důvodu baví.

To s tou ostudou tady funguje zčásti taky - někteří lidé (muži i ženy) mají pocit, že zajistit rodinu hmotně je věc muže a když to nedokáže, tak je neschopný. Ale je to pořád v rovině pocitů, nikoli zákona (byť nepsaného) a lze se z toho vcelku snadno vymanit, když chceš. I to "hnaní do práce" je pořád v rovině dohody v rodině, kdy má každý rovné slovo, žádný není nadřazen druhému.

Ale v každém případě Ti děkuji za odpověď. Chápu postavení té manželky v arabském světě tak trochu jako postavení dítěte u nás - jako že musí mít ke spoustě věcí souhlas manžela (jako dítě rodiče), který za ni odpovídá, ale na druhé straně je povinný ji živit a starat se o ni, stejně jako rodiče o děti.

Myslím, že my (myšleno lidé žijícím v naší kultuře) máme problém hlavně s tím pochopit, jak vy tohle máte "hozené" - tj. "co za co" - co ta žena získá, když se z našeho pohledu vzdá části svých svobod.

Podle toho, co píšete, to vypadá, že získá zajištění a ochranu, která je mnohem vymahatelnější než v naší kultuře.

Tedy evropská žena je svobodná v mnohem více věcech, ale za cenu rizika, že bude na mnohem více věcí sama, když se něco nepovede.

Interpretuji to správně?