Já tak nějak podvědomě tušila, že bych mohla být adeptkou na tebou popisovaný problém, takže jsem začala dělat na zkrácený úvazek už při MD. Byla to hodně stresová a zodpovědná práce, ale po 12té jsem byla doma a výčitku kvůli dítěti jsem neměla a to byl ten hnací motor. Pak jsem pokračovala ve 3/4 úvazku v nestresové práci (recepční),kde jsem si odpočinula a vydělávala stejně a te´d se do práce těším a to mám hodně časově náročnou a stresovou práci plus do toho studuju. Jenže dítě už je ve škole, nepotřebuje mě tolik a když mě doma má, tak mu tam stejně vadím . Ale trvalo to tak 3 roky, než jsem byla schopná vše zvládat v klidu a přijít domů večer bez výčitek. Ona nám taky šla tchyně do důchodu a to se nedá srovnat (brečící dítě ve školce, protože je tam v pátek poslední či o v létě o prázdninách do školky je masakr).
Důležité pro mě bylo to, že jsem si stále říkala, že je to jen práce a ono se to nepo*re a když jo, tak si najdu jinou, neschopná nejsem. Snaž to brát pozitivně a vždy si po výplatě něco kup pro sebe, to u mě fungovalo, protože na MD to tak časté nebylo.
Myslím, že je to normální, kdyby to jen trochu šlo, zkus nejdřív nějaký částečný úvazek a nebo si te´d vem neschopenku a trochu si odpočiň a prober to s lékařem. Léto se blíží, budeš mít nárok na dovolenou, tak se začni těšit.