Říkají to v běžný řeči, typická otázka je `en wanneer gaan jullie kinderen kopen?` a kdy budete mít děti? ale zní to spíš jako `kindekes kópe` v dialektu, je to starý a vžitý výraz, něco jako `skočit na nákup` i když to neznamená, že by člověk fakt skákal, prostě jde na nákup (lepší příklad mě nenapadá).
Jo ale načetla jsem tu story v belgickym tisku, zneužíval toho synovce od pěti do osumnácti let, byl to milovaný strýček Roger (nonkel Roger) na kterýho byla celá rodina strašně hrdá, že to dokázal, jako obyčejný kluk ze západního vlámska, a stal se biskupem. Navíc otec toho zneužitýho Petera je jeho starší bratr, který ho prakticky vychoval, bratrská láska jak řemen, tak z toho byli všichni v těch osumdesátých létech (deset let před Dutrouxem) tak vyděšený a hlavně mu to biskupství nechtěli zkazit. Až dávno potom za ním šel ten starší bratr (otec oběti) ještě s jedním bratrem a zeptali se ho, jestli to je pravda, on se přiznal, a že prý ho to mrzí, ale že to nechce řešit na veřejnosti, aby belgická církev neutrpěla ostudu, a spoustu let synovcovi posílal peníze, protože ten se z toho zneužívání nikdy nesebral a nebyl schopný něco vystudovat a pracovat. No děs.