Myslím, že se v tom opravdu moc pitváš.

Syn bude mít za čtyři měsíce tři roky, a začíná mluvit teprve teď. Umí jen pár slovíček, jinak nic.
Občas je taky moc šikovný, ale stane se, že někdy moc nevnímá, je ponořený do svého dětského světa.
Uspávám ho taky, dokonce v náručí, jinak neusne. Dávám ho po usnutí do jeho postele, ale stejně v noci přijde za mnou, pevně se přitulí, a spí spokojeně až do rána.
Vztah k ostatním, taky občas odmítá ke komukoliv jinému jít, někdy zase naopak.
A vztekání - čím více jsem nervní, tím více zlobí i on. Vím, že to jde občas těžko, ale opravdu je důležité, aby se člověk snažil být v klidu. Dítě to cítí, a reaguje podle toho.