Jak jsem řekl, potřebuji kontakt na psychologa. Zapomněl jsem možná podotknout na DOBRÉHO psychologa. Mám totiž o děti velmi vážný strach. A od psychologa si slibuji především to, že mi ty obavy buď vyvrátí nebo potvrdí a doporučí mi další postup. Protože já nevím, co mám dělat. Matka se se mnou naprosto odmítá o čemkoliv bavit. Na mé obavy reaguje slovy "děti jsou v pořádku", ale vedle toho mě před časem jenom tak mimochodem informovala, že syn je nejspíš "dyslektik, protože má pořád 4 z diktátů" - já si nejsem odborník, ale něco jsem o dyslexii četl, a myslím si, že Samík rozhodně dyslektik není. Písmenka si neplete, akorát čte hrozně pomalu. Psaní mu jde trošku hůř, protože má zkříženou lateralitu. Navíc je to velmi citlivý chlapeček. Nedávno mi třeba řekl: "Tatínku, maminka chce, abychom Tě neměli rádi. Ale já tě budu mít vždycky rád. I když už budeš v hrobečku."
O tom, jestli je střídavka dobrá nebo ne tady s nikým diskutovat nehodlám.