Kudlo - když se nad tím zamyslím z Tvého pohledu, ano, učitelka byla ve stresu a měla strach o zbývající děti. Pokud by byla tak skvělá, jak píšeš, asi bych netrvala na tom, aby odešla, ale řekla bych jí, že to, co udělala, bylo naposledy, protože příště už její jednání neomluvím. Ale pohovor bych měla i se svým dítětem.
Nicméně - pročpak Tvoje dítě nechtělo ze šatny? Dítě se nešprajcne jen tak, z nudy, vždycky je důvod. U školkových dětí je problém, že se seknou, protože sice důvod říkají, ale jejich řeč zapadne mezi ostatními dětmi a k učitelce se nedonese.
Ta učitelka, která měla mé oba kluky, ta byla zlatá a já si všimla, jak jedná s dětmi, i těmi problémovými. Jakmile viděla na dítěti nějakou nepohodu nebo stres, řekla - děti, ticho, teď mluví Pepíček. Pepíčku, co jsi chtěl říct, uklidni se, ostatní se taky zklidní a vyslechneme tě.
Viděla jsem, jak učitelka děti vypravovala na plavání a jedno dítě se kouslo, že nepůjde. Problém byl v čepici, dítěti dala maminka čepici, kterou dítě nesnášelo. Učitelka si dítě vyslechla a dokázala rozklíčovat problém dítěte, což vůbec nebylo jednoduchý, protože dítě mluvilo zmateně a rozčileně a dokázala dítě rychle přesvědčit, že by byla škoda nejít jen kvůli tý čepici, která se ostatně líbí x dalším dětem.
Vím, že učitelé by měli mít svatozář, ale když chtějí pracovat s dětmi, tak se prostě musí obrnit a děti nemlátit, s tím nic nenaděláš.