Přidat odpověď
Z+2,
je fakt, že pan Záhrobský fyzické tresty vůbec nepoužíval, a přesto to dopadlo tak, jak to dopadlo.
Myslím, že není moc fér argumentovat tím, že to s ním Šárka vydržela do 25, protože jak sama říká, byla zmanipulovaná a ta manipulace začala už odmalička, od toho opravdu chvíli trvá se oprostit.
A taky si podle toho, co jsem viděla ve víceméně vrcholovém sportu i jinde (vztahy rodičů-trenérů a jejich dětí), tak podobný přístup je poměrně častý (možná míň drsný, ale ti lidé taky nedosáhli světové úrovně).
Když jsem četla ten rozhovor se Šárkou, tak jsem si to znovu uvědomila. Aby se člověk dostal ve sportu na takovou špičku, tak ho musí "dřít bez nože" - buď trenéři, nebo on sám sebe, pokud má k tomu takovou disciplínu. A já jsem si kladla otázku, jestli dostat se na světovou špičku je opravdu taková hodnota, aby to stálo za to a aby to člověk svému dítěti chtěl udělat.
A jestli je pokles výkonnosti opravdu tak negativní věc, jestli nemá pro tu Šárku mnohem větší cenu žít v uspořádaných mezilidských vztazích i za tu cenu, že se na lyžích zhoršila. Sport stejně člověk nemůže dělat donekonečna, a co by jí zbylo pak?
Předchozí