Pleteš víc věcí dohromady. Fyzické tresty, týrání dětí a k tomu situaci v rodině Záhrobských. Týrání dětí a přehnané fyzické tresty jsou nepochybně zvěrstvo. Jak někdo bere do rukou nástroj, na trestání, tak překračuje hranici. Tak to vidím já. Občasné placnutí na zadek z bezmocnosti, s věkem odeznívající jsem schopný chápat.
Situace u Záhrobských je složitější. Tam až tak o fyzické tresty nejde. Záhrobský obětoval svůj život a i život svých dětí svému snu. Díky jeho rozhodnutí se z Šárky stala úspěšná a bohatá profesionální sportovkyně. Jaké metody volil a jeho žena mu tolerovala ví jen oni sami. Náročné to bylo nepochybně, ale Šárka s ním na jedné lodi vydržela do 25. Vyneslo ji to bohatství a slávu.
Teď má partnera a po mizerné sezóně, kde kromě ztráty výkonosti, přišlo i spousta vypuštěných závodů, zcela po právu otec zkritizoval nový trenérský tým. Reakce Šárky je kopáním do otce. Možná, že tyran byl, ale ... Zajimavé je i jak se k situaci staví Šárky starší brácha. K tomu si manželka Záhrobského našla přítele. Šárka se postavila na její stranu. On rozhodně prohrává. Líto mi ho je.
Jak to souvisí s bitím dětí netuším. Jestli mezi nima nějaké násilí probíhalo, tak psychické.