myslím že odpovědí jsi tu získala docela dost.
Jde o to že "handicapované" dítě může být třebas neslyšící, nevidomý, dítě s "dýchátkem" (nevím jak se říká té dírce do krku kterou má dítko přelepenou náplastí), dítě na vozíku... to je skupina handicapů se kterými si tipnu že má málokdo problém.
Ovšem je skupina poruch které se projevují obtěžujícím chováním, a to nemůžeš řešit tím že "mu dáš přes držku a on ti dá pokoj".... a v tomhle se dle mě projevuje rozpor s tím kdo je ochotný toho kolik zvládat. Je to hrozně individuální. Já jsem třebas cíťa na hluk, hrozně mě to znervozňuje. Dcera je tichošlápek po mě. Když za ní bude sedět někdo kdo nekontrolovatelně vydává nějaký hluky, bude to pro ni osobně problém. Přitom učitelka bude třebas ráda že to dané dítě aspoň sedí a bude tvrdit že se "krásně integruje"... to je těžký takhle obecně říct.