Jeroným
Problémy se dají řešit, ale musí chtít oba. Vůbec nechápu jak můžeš soudit z těch pár vět. Ty jsi s nima žil, že víš jak to bylo? Kdyby jsi si přečetl všechno co Tylity psala tak bys možná reagoval jinak. Manžel to dítě nechtěl a poslal ji po porodu do práce / to dítě chtěla ona tak ať se stará/ tak se chová naprostý sobec. A teď o to dítě tak moc stojí? Proč aby nebyl sám, aby mohl matku dále deptat přes dcerku? Já odešla po 40 letém manželství a konečně volně dýchám. Taky nebylo možné se domluvit a fungovalo to jen díky tomu, že jsem flegmatik a taky jsem neustále ustupovala/ jen aby děti neviděly hádky, aby se rodiče netrápili že nám to neklape/. Strašně jsem toužila po velké rodině a byla ochotna pro to udělat vše. Neustále jsem ustupovala a omlouvala chování manžela, pak už ale není kde couvat a ty buď skočíš do propasti nebo řekneš dost. Tak asi tak.Teď si jenom vyčítám že jsem to neudělala dávno a neuchránila tak děti psychickému deptání.