Je dobře, že si takové otázky kladeš, ale odpověď není jednoduchá. Mám adoptované dítě, je to zkrátka moje dítě a fakt, že ho porodil někdo jiný, nehraje v mé lásce k ně mu roli. Jenže nevím, jestli bych vnímala stejně "své" a "cizí" dítě, kdybych měla i biologického potomka.
Musíš počítat s tím, že děti Z DD a KU mají za sebou ne zrovna jednoduchý start do života, jejich biologičtí rodiče nejsou vždy zrovna příkladem všech ctností. To vše může být na dítěti znát, znát tím víc, čím déle je dítě v ústavech či nevyhovujícím prostředí.
Zkrátka musíš být připravena dítě přijmout jaké je.
Doporučuji podívat se na texty od Macešky, to je pěstounka s biologickými dětmi, a má to opravdu srovnané. A chceš-li vědět kudy cesta nevede, přečti něco od Terezy Boučkové.
Knížky Domov je místo odkud tě nevyhodí od Macečky a Rok kohouta od Boučkové bych dala jako povinnou četbu pro náhradní rodiče.
No přestanu se rozepisovat, jestli chceš, napiš gladya@seznam.cz