já to vím... ale nechci si to připouštět tak moc k tělu, dělám dobrovolníka v ekologické organizaci, dost se o společnost x konzum x ekologie zajímám, a to by tě muselo jebnout, kdyby sis to brala víc než je rozumné.

Navíc, co mě nejvíc štve je, že člověk si nikdy nemůže říct - je to OK, dělám dost, nemusím z toho mít špatný pocit - protože vždycky můžeš dělat víc... vždycky můžeš spotřebovat míň, vždycky můžeš víc šetřit vodou, elektrikou, něco ještě zašít a opravit... čím jseš zodpovědnější, čím víc o takových věcech přemýšlíš, snažíš a záleží ti na tom, tím jseš vydeptanější z toho, že je to málo... že to nestačí.

Sorry, jsem dneska nějaká negativistická