No, já to vidím podobně jako ty a za rouhání to nepovažuju ... člověk je jednoznačně před církví i církevními dogmaty, ta by měla věřícímu (pouze věřícímu!) člověku pomáhat, snad ukazovat cestu, ale rozhodně ne jej svazovat. Znovu říkám, že Bůh vidí do srdce, můžu se coby katolička stokrát i tisíckrát ohánět kostelem, modlitbami, všemi svátostmi a tak, není-li vše v srdci, nechovám-li se v souladu se srdcem, jsem rozhodně více v hříchu než člověk nevěřící, který ale v žije právě v souladu se svým srdcem.