Ono je to asi případ od případu.
Moje mamka taky neměla spontánní MS, dokonce jí někdy v 18-ti řekli, že ona nebude mít nikdy děti.
Pak se vdala a když si s taťkou řekli, že tedy děti chějí, zajela k tehdy na Plzeňsku vyhlášené bylinkářce a ta jí podle vzorku moči řekla, že děti mít bude. Namíchala jí 2 čaje a do 3 měsíců byla těhotná se mnou, brácha se narodil 14 měs. po mě...

Já měla MS vždycky nepravidelnou, ale spontánní. Od 18-ti jsem brala antikoncepci, která vše zdařile zamaskovala.
Když se miminko nedařilo, běhala jsem po doktorech: zjistili mi polyc.ovaria, samozřejmě s anovulačními cykly a hraniční hodnoty testosteronu, které mi způsobují akné (strašné, po těhu i na zádech a v dekoltu).
K miminku nám pomohli mi v Gestu, můj gynekoog na to nestačil. Stimulovali mi hormonálně vaječníky a kontrolovali je na UZ. Poté, co jeden folikul dorostl, píchli mi injekci a prý: "nejlepší čas na miminko je zítra a pozítří"... tak se nám narodil Kubča:).

Abych nevypadala jako zrůda, kvůli tomu akné (normálně jsem totiž celkem pohledný člověk), jsem se už smířila s tím, že prostě do přechodu budu na antikoncepci + blokátoru testosteronu.

Pokud se rozhodneme chtít ještě další dítě, znamená to pro mne zamířit rovnou do Gestu... Už bych nechtěla nikdy zažít hormon.léčbu gynekologem, kdy jsem do sebe téměř rok cpala hormony a znovu si zažívat fakt nepříjemné vedlejší účinky, bylo to jako při přechodu, návaly, pocení, podrážděnost + absolutní ztráta libida.

Takže já bych to určitě nenechala jen tak, hlavně pokud cheš někdy děti. Někdy si holt tělo samo nepomůže.