U nás se tomu, tuším, říká "gromety". Dětem se ale dávají, pakliže tekutina za bubínkem ve středním uchu setrvává a nevstřebává se. Nikoli jako první pomoc při akutním zánětu.

Bohužel se zánětem ve středouší máme u syna dost velké zkušenosti. Není pravda, že se "už" nepíchá ani to, že se vždy mají dát ATB. Je-li bubínek jen růžový, nebo není-li příliš vyklenutý ordinují v našem okolí lékaři jen léky proti bolesti a kapky do ucha + ledování. Je-li však bubínek výrazně vyklenutý a dítě skutečně trpí bolestí, tak píchají. Úleva pro dítě je skutečně obrovská. ATB ordinují jen tehdy, když vytéká z ucha vyloženě hnis a obvykle to není hned při píchnutí, ale následující den, nebo za 2 dny při kontrole.

Už jsem si vyslechla také rady, nechat raději ucho prasknout, ale ráda bych věděla, zda ten, kdo to radí měl doma někdy dítě (nebo sám to zažil) s akutním zánětem, kdy nepomůže ani brufen, ani paralen a dítě bolestí není schopno spát. Já ty nervy nemám, takže, když selže ledování, brufen, Otobacit, tak jedeme na píchání.