Nemyslím to zle, nebo vyčítavě, jak píšu správně řešení v takové situaci neexistuje, vždycky jedna ze stran musí ustoupit víc než druhá. Chtěl jsem jenom, aby jste se na to taky zkusily podívat jiným pohledem. Ne jenom, jsme chudáci kteří doplatily na to, že si vzali nemožný chlapy, s kterýma jsme si pořídily děti, ted s nimi být najdednou nechceme a chceme děti pro sebe a peníze od chlapů. Nežily jste spolu dvacete let nespokojené manželství a to jak se vztah vyvýjí za to jsou zodpovědní oba partneři stejnou měrou. V žádném případě Vás nechci pobuřovat, provokovat, mě to je svym způsobem jedno. četl jsem si tu diskuzi pro zajímavost, jak ženy v takové situaci uvažují. A upřímně jsem se na toto téma se svou ženou kdy si dávno bavil, co bychom dělali, kdybychom se dostali do takové situace. Jediné řešení moje bylo střídavá péče, žena na to řekla ,že to nejde, že z toho mají děti v hlavě bugr, že takové děti měla jako spolužáky a at měli vysoce inteligentí k sobě velmi slušně chovající se rodiče, tak děti z toho byli ve finále neštastný. Zase za sebe musím říct, že představa víkendového vídání s platěním alimentů je pro normálního chlapa taky dost šílená. Správné řešení nelze najít. Jenom myslete na to, že i ty vaši partneři jsou tátové mají vaše děti rádi, a vás asi taky měli a chtěli s vámi být, stejně jako vy s nimi.