normálně bych se ho zeptala co tím chce jako docílit- tak jsem s dcerou komunikovala já. Ptala jsem se jí, jestli chce tomu synkovi opravdu ublížit- fakt chceš aby se bál ? A pak jsem jí říkala- né tomu nevěřím, ty přeci nechceš aby plakal a za každé ublížení nebo zařvání ho musela jít pohladit a potulit. No a vždy jsem jí taky říkala- neubližuj mu on tě má moc rád a ty ho máš přeci taky ráda. Dost dobře to u nás funguje. Děti se k sobě chovají většinou moc pěkně,až jsem sama překvapená, čekala bych od agresivního synka, že jí bude mlátit a ona mu to oplácet, ale nedělají to ani jeden.