Přesně tak, člově je člověk, může se mýlit.

Když jdeš za Bohem, také se můžeš rozhodnot, ale když se rozhodneš po svém, vždy s toho kouká problém, i když to vypadalo tak úžasně.
Víš kolikrát jsem si vybrala s dobrýn úmyslem to "po svém." Přesně tolikrát jsem si nabila kokos. A Bůh byl trpělivý, čekal, dal mi prostor, žít si po svém. Víš jak se mi vždy ulevilo, když mi to došlo a mohla jsem přijít za Bohem a říct, chci tu tvojí cestu, ta má byla opět omyl. Boží cesta je vždy výzva, potřebuješ k ní odvahu, víru a hlavně Boha. Vždy je na ní, ale moc fajn.