Přidat odpověď
Jezdila jsem tři roky do Hradce Kr. na peďák na kombinované studium, cca 100 km tam, 100 zpátky. Měli jsme v ročníku holku, která dojížděla s miminkem a maminkou-chůvou z Domažlic... Raději jsem jezdila vlakem než autem, hlavně před zkouškami, ve vlaku nebylo žádné rozptylování typu co je potřeba uklidit, vyžehlit atd. a skvěle se mi tam učilo. Když jsem jezdila autem, občas jsem si přehrávala přednášky z diktafonu, ale nebylo to ono. U Hradecké VŠ je docela slušný hotelový dům, kde se dalo za cca 300,- přespat, bylo to hned naproti škole, takže jsem si třeba napsala tři zkoušky na dva dny a prožila mezičas přípravou dílem v tom hoteláku, dílem ve školní knihovně.
Měli jsme přednášky zhruba jednou za čtrnáct dní pátek-sobota, nebo jen jeden den, s tím dlouhým dojížděním by se to dost prodražilo. Občas jel navíc člověk do školy úplně zbytečně - třeba když přednáška nestála za nic a trvala dvě hodiny... jenže mě to s cestou zabralo celej den.
Koncem prváku už se v tom naučíš chodit, občas tě můžou na přednášce zapsat spolužáci a pak se to doučíš z jejich poznámek. U nás existovala skvělá výměnná služba zápisků po netu. Snad ještě horší než měsíce výuky mi přišlo zkouškové období, to člověk opravdu jel do školy kvůli jedné zkoušce a za tři dny zase kvůli nějakému hloupému zápočtu. Zkoušek a zápočtů máš za semestr tak osm, deset. Když to neuděláš tak znovu. Taky koncem prázdnin musíš dorazit na zápis. Docela jsem záviděla holkám z Hradce a okolí, i když mě škola jako taková hodně bavila byl to pro mě i příjemný relax. A i když šlo o státní školu, mám pocit, že když už se tam člověk jednou dostane (u nás brali 40 z 240 a pak ještě další na odvolání) tak pokud se trochu snaží, tak tu školu i dodělá. Ti co u nás v ročníku skončili to spíš vzdali sami a předčasně. Tak držím palce ať se dobře rozhodneš!
Předchozí