moje teta onemocněla rakovinou a k Bohu se zase vrátila. Prostě jí víra pomáhá psychicky. Je pravdou, že byla ve víře vychovaná, ale pak nějak nestíhala praktikovat. Když jí bylo ouvej, vrátila se. Je to o přemýšlení, o smíření se sama se sebou...
Sama jsem nevěřící, o této věci přemýšlím v krajině sobecké /když je mi zle, vzývám Boha i maminku/, ale asi by to pro mě v situaci mé tety byla taková berlička. Možná by rozjímání, přemýšlení sama o sobě pomohlo lépe než cigareta, alkohol...