Přidat odpověď
Ahoj, dcerka měla právě velmi ošklivou herpetickou stomatitidu s velkým zánětem v pusince a mnoho aftů. Nemohla jíst, pít, mluvit a ani dudat. To vše od soboty. Bylo to peklo no nicméně jsme ho překonali a zároveň se rozhodli, že je to "ideální" příležitost jak se zbavit dudlíka. Měla ho na spaní a někdy i dost přes den když neměla náladu. Příští měsíc jí budou dva. Včera už jí bylo úplně dobře a dneska na ní plně dolehlo, že nemá svýho dudu. Asi milionkrát za dopoledne jsem slyšela "mami já chci dudu". Vysvětlila jsem jí, že jelikož měla v pusince takové bolení tak jsem dudu radši vyhodila, aby se jí to nevrátilo a že už ho odvezli popeláři. Okamžitá reakce, že jí ho zase v úterý (to u nás jezdí) přivezou a ona zase bude mít svůj dudu. Řekla jsem jí, že popeláři jen odpadky odváží a nic nepřiváží zpátky. Celé dopoledne fňukala, pak už vyloženě brečela a bez oběda usnula. S usínáním kupidivu problém neměla, jen v noci se budí a škemrá, ale přes den bych řekla,že to je nejhorší. Nevím jesti to byla vhodná příležitost, asi si myslela, že až se uzdraví a přestane jí pusinka bolet bude zase moct dudat. Lepší příležitost mě nenapadla. Snad jen že bude muset dudu odevzdat panu zubařovi. Má z něj velký respekt. jak dlouho u vás trvalo, než děti zapomněli? Zatím jsem odhodlaná vetrvat.
Předchozí