znám rodinu, kdy mají v adopci nebo PP šest poloromských dětí (jeden rodič Rom). Své dítě nemají.Já je obdivuju,ALE vidím tam,že je vychovávají podle svých "bílých" kritérií,pravidel, mmch velmi přísně podle katolické církve (ač děti v životě se s tím nesetkali,tak za pár týdnů po osvojení byl křest apod. děti byly už větší - nad 3 roky).Jsem sama věřící,ale beru to "volněji".

nejstarší jde do puberty a uf uf začíná to dost skřípat.

ono to není jednoduché pro obě strany. Nevím,jak bych to zvládala já.

mmch jednou jsem viděla americký film, kde se rozhodovalo,zda černé dítě má jít do adopce k černým nebo bílým. A taky se tam řešila příslušnost k rase, že to dítě by mělo být "u svých".

no není to vůbec jednoduché