Myslím, že na tom něco bude, ale spíš v tom smyslu, že k případnému rizikovému chování adoptovaného romčete přispívá i chování bílé většiny a blízká přítomnost vlastního etnika. Řekla bych, že se ty děti nejspíš chovají úplně jinak, pokud jsou adoptovány někam daleko odtud.
Sama jsem zvažovala adopci z ciziny a barva pleti mi nevadila vůbec.

Naopak mě šokovalo, když kamarádka adoptovala chlapečka po strašných peripetiích - bylo mu 6 měsíců, on byl z Prahy, ona taky. Když už se jí čekání zdálo dlouhé, zavolala si pro informace. Bylo jí řečeno, že mají jednoho 3měsíčního chlapečka, ale že "není vhodný pro Prahu".
Že prý má neznámého otce, a tak by to klidně mohl být Rom. Nikomu ho ani k adopci nenabízeli, čekali, až uplyne určitá doba, že ho pak pošlou na Moravu, kde se prý romské děti daří adoptovat s větším úspěchem.
No ale v Praze to nechtěli ani zkusit!