Ano souhlasím,že nejtěžší je přetnout dlouhodobý vztah,i když to bylo velmi zlé,tak jistě ne celou dobu,byly i světlé a hezké chvíle,to je jasné,proto jste silné,že jste to udělaly,já neměla nijak hezké vzpomínky a vše se rychle zhoršovalo,takže jsem v pudu sebezáchovy reagovala velmi rychle,já byla ještě nevyzrálá,a moc jsem to nezvažovala,u staršího člověka je to rozhodování jistě o mnoho složitější.Třeba ted jsem přesvědčená že bych manžela neopustila a ani jej bych nenechala odejít,ne dřív ,než budou děti dospělé...ale záleží na průběhu celého vztahu a soužití a mnohdy se takévyjadřují k situaci i dospívající děti,takže těžkostí dost....